|
|
Magnetocrystalline anisotropy of Ni-Mn-Ga-Co-Cu martensite
Rameš, Michal ; Straka, Ladislav ; Sozinov, A. ; Heczko, Oleg
The martensites of Heusler alloys based on Ni-Mn-Ga exhibit magnetically-induced reorientation resulting in giant field-induced strain. Up to 12% strain was observed in Ni-Mn-Ga-Co-Cu with 4 at.% of Co and Cu. The driving force of the phenomenon is the magnetocrystalline anisotropy. We studied evolution of the anisotropy with temperature and compositions using magnetiyation curve measurements in four different single crystalline Ni-Mn-Ga-Co-Cu and compared with non-doped Ni-Mn-Ga. The anisotropy of martensite decreases with increasing average doping (Co+Cu)/2 but it does not scale with tetragonal ratio or valence electron concentration.
|
|
|
Ground state investigations of Ce and U intermetallic compounds
Bartha, Attila ; Prokleška, Jan (vedoucí práce) ; Detlefs, Blanka (oponent) ; Michor, Herwig (oponent)
Název práce: Studium základního stavu Ce a U intermetalických sloučenin Autor: Attila Bartha Katedra: Katedra fyziky kondenzovaných látek Vedoucí disertační práce: RNDr. Jan Prokleška, Ph.D., Katedra fyziky konden- zovaných látek Abstrakt: Intermetalické sloučeniny na bázi vzácných zemin a uranu nabízejí ne- spočet zajímavých fyzikálních vlastností kvůli různorodému chování f -elektronů a interakcí kterým tyto elektrony jsou vystaveny. V této práci jsme se zabývali širokou škálou studií základních stavů CePd2X3 (X=Zn, Ga) a (Ce,U)nTIn3n+2 (T=Rh, Ir) sloučenin. Monokrystaly CePd2Zn3 a CePd2Ga3 byly připraveny poprvé pomocí Bridgmanovi metody. CePd2Ga3 se uspořádává feromagneticky pod teplotou TC = 6,7 K a vykazuje silnou magnetokrystalickou anizotropii. Ve sloučenině CePd2Zn3 byl odhalen antiferomagnetický fázový přechod pod teplo- tou TN = 1,9 K. Výsledky magnetizačních měření na Ce2IrIn8 odhalily efektivní magnetický mo- ment µeff = 2, 45µB/Ce3+ a paramagnetickou Curieovu teplotu θP = −31 K. Rozklad Hallova odporu ρxy(B) do komponent NHE a AHE odhalil dominanci anomálního příspěvku v teplotním oboru od 60 K do 100 K. Ce2RhIn8 byl stu- dován pomocí úhlové a polní závislosti měrného tepla a magnetizace. Výsledný fázový...
|
|
|
Relaxivity of magnetic iron oxide nanoparticles containing diamagnetic cations
Kubíčková, Lenka ; Kohout, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chlan, Vojtěch (oponent)
Magnetické nanočástice se staly častým předmětem biomedicínského výzkumu, např. jako potenciální konstrastní látky pro T2-vážené zobrazování pomocí mag- netické rezonance. Schopnost kontrastní látky zvýšit relaxační rychlosti 1 H ve svém okolí je kvantitativně popsána relaxivitou. Cílem této práce bylo změřit metodou ja- derné magnetické rezonance příčnou relaxivitu nanočástic ε-Fe2−x Alx O3 obalených amorfní silikou (SiOx (OH)y ) nebo stabilizovaných citrátem, konkrétně její závislost na vnějším magnetickém poli, teplotě a tloušt'ce obalu ze siliky. Obsah hliníku byl stanoven z XRF na x = 0.23(1), dále byl materiál charakterizován pomocí XRPD, Mössbauerovy spektroskopie, DLS, TEM a magnetických měření. Velikost magnetic- kého jádra byla ∼ 21 nm, tloušt'ka obalu ze siliky pak ∼ 6,10,17 a 21 nm. Magne- tizace nanočástic ε-Fe2−x Alx O3 vzrostla oproti ε-Fe2O3 o ∼ 30 %. Saturační trend závislosti relaxivity na vnějším magnetickém poli a její lineární pokles s rostoucí tloušt'kou siliky nelze popsat teoretickým modelem motional averaging regime (re- žim pohybového středování, MAR), nicméně teplotní závislost naměřená v 0.47 T a 11.75 T by se jím dala vysvětlit. Ze srovnání s nanočásticemi ε-Fe2O3 vyplývá, že zkoumané vzorky s obalem tenčím než 10 nm dosáhly vyšší relaxivity...
|
host ::
RSS.